Lahůdkové droždí je výborný pomocník v kuchyni – ochutí a zvýrazní chuť jídla. Chutí i vůní připomíná parmezán. Lahůdkové droždí je deaktivované – nedá se tedy použít na kynutí. Výborně dochutí pomazánky, omáčky, rizota, pesta…

Slad se nejčastěji vyrábí z ječmene, proto je tento druh droždí s lepkem. 

Lahůdkové droždí se vyrábí na substrátu bohatém na cukry – může to být třeba melasa. Kvasinky Saccharomyces cerevisiae se nechají několik dnů pomnožit. Potom se směs suší do podoby jemných vloček a při sušení lehce ohřívá na teplotu lehce převyšující 40 °C, aby se droždí deaktivovalo.

Tipy na použití:

karbanátky 

přidejte 2 lžíce (nebo více, podle chuti) ke svému oblíbenému receptu

drožďová pomazánka 

smíchejte droždí s umixovaným uzeným tofu a trochou olivového oleje, přidejte nadrobno nakrájenou cibuli a sušené nebo čerstvé bylinky

vajíčková pomazánka 

orestujte nakrájenou cibuli na 2 lžících olivového oleje, přidejte 3–4 vajíčka a promíchejte, dochuťte 2 lžícemi lahůdkového droždí, solí, pepřem a bylinkami

bazalkové pesto 

rozmixujte: 30 g bazalky, 30 g piniových oříšků, 20 g lahůdkového droždí, 80 ml olivového oleje, 1 stroužek česneku, 1 lžíci citronové šťávy a 1 lžičku soli (nebojte se experimentovat a vyzkoušejte různé druhy bylinek a oříšků – třeba hladkolistou petrželku s kešu oříšky)

smetanové omáčky

rizota

saláty

dušená zelenina

luštěninová jídla

na chleba namazaný máslem nebo tvarohem

Někdo droždí vyřazuje z jídelníčku kvůli obsahu glutamátu sodného. Jak to s ním doopravdy je?

glutamát se běžně vyskytuje v lidském těle a je mimo jiné důležitý pro správné fungování mozku

jde o kyselinu glutamovou, jednu z běžných aminokyselin, kterou najdete ve všech bílkovinách

bílkoviny v obilovinách obsahují kolem 40 % kyseliny glutamové

pokud je kyselina glutamová vázaná v bílkovině, chuťově se nijak neprojevuje, nemůžeme ji cítit

chuťové vjemy vyvolá jen tehdy, když je kyselina glutamová volná, tedy uvolněná z bílkoviny

volnou kyselinu glutamovou najdete např.:

– ve zralých rajčatech

– ve zrajících potravinách jako je parmezán

– ve fermentovaných potravinách – tempeh, miso pasta, shoyu, tamari 

– v hydrolyzovaných bílkovinách – např. při přípravě drožďového extraktu, v biobujonech 

– v izolovaném glutamátu – vyrábí se ve formě soli kyseliny glutamové, tedy jako glutamát sodný, vzniká složitými procesy fermentací z kukuřice, řepy apod., jde o bílý prášek využívaný jako intenzivní zvýrazňovač chuti

pro organismus není důležité, jestli se do těla dostane kyselina glutamová vázaná v bílkovině nebo volná

důležité je nepřijímat izolovaný glutamát (glutamát sodný), který je oddělen od ostatních složek, se kterými se v bílkovinách běžně vyskytuje

PŘIDANÝ GLUTAMÁT SODNÝ JE V BIOPOTRAVINÁCH PŘÍSNĚ ZAKÁZANÝ